- procliviter
prōclīviter, Adv. (proclivis), leicht zu tun, Castric. b. Gell. 1, 6. § 6. – Compar. proclivius, s. prōclīve.
http://www.zeno.org/Georges-1913. 1806–1895.
prōclīviter, Adv. (proclivis), leicht zu tun, Castric. b. Gell. 1, 6. § 6. – Compar. proclivius, s. prōclīve.
http://www.zeno.org/Georges-1913. 1806–1895.